“Vůbec jsem neplánovala kojit tak dlouho, ale Anežce už je přes rok a stále se kojí. Prostě se to tak stalo, den za dnem jsme pokračovali. Má to pro ni ještě smysl? K čemu je kojení u dětí starších 1 roku?” ptá se maminka Veronika.
Kojení má mnoho funkcí a je pro rozvoj dítěte a jeho zdraví velmi důležité. Více o významu kojení pro dítě si můžete přečíst v tomto článku. A všechny přínosy kojení trvají i nadále, přestože dítě už ochutnává nebo i jí významné množství jídla a pití (více o tom, jak zavádět u dítěte jedení jídla, si přečtete v tomto článku).
Kojení nemá být postupně nahrazováno jídlem, protože má za úkol i jiné věci – sání dítě zklidní, rozvíjí mu mozek, uspává ho, dává mu blízkost s maminkou apod. Proto pokud dítě kojíme podle jeho potřeb, frekvence kojení se příliš nemění ani po 1. narozeninách. Množství mléka je také podobné jako např. u čtyřměsíčního dítěte, to znamená přibližně 460 – 550 ml za den.
Jiná je ale kvalita mléka a jeho složení – mléko obsahuje více imunitních látek (proteinů, laktoferinu, lysozymu, imunoglobulinu A a oligosacharidů) a také více tuku a energie. Vezměme si třeba ty oligosacharidy, v mateřském mléce jich je více než 200 druhů (jde o třetí nejvíce zastoupenou složku). Jejich úkolem je snižovat schopnost patogenů přilnout ke sliznicím, takže díky nim má kojené dítě menší riziko virových, bakteriálních a parazitických infekcí. Také zlepšují reakci imunitních buněk a poskytují živiny pro vývoj mozku a kognitivních funkcí. Složení mléka totiž reaguje na situaci, ve které se konkrétní dítě nachází. V tomto věku se začíná učit chodit a už si samo leckam dojde, leccos ocucá (případně spolkne), a tak je dobrá imunita opravdu potřebná. Více o mateřském mléce a jeho složení si přečtěte v tomto článku.
Velký význam má kojení také při nemoci dítěte. Pomáhá mu překonat infekci, zkrátit nemoc, uklidnit, tišit bolest, přispět k výživě i k hydrataci. Jak popisuje Veronika: “V roce a půl Anežka onemocněla a nejedla vůbec nic. Absolutně si nedovedu představit, co bych bez kojení dělala! Protože kojení bylo jediné, co Anežka akceptovala. Věděla jsem tedy, že jí aspoň zajistím dostatek tekutin a navíc i látky, které jí s léčbou pomohou.”
Kojení má i nadále význam také při tišení bolesti. Pomáhá reálně mírnit bolesti lépe než léky, a tak se hodí při všech rozbitých kolenou i nosech, při pádech z odrážedla a zakopnutí přes medvídka odhozeného na podlaze. Ale nejen to. Reálně pomáhá i při očkování a všech lékařských zákrocích, které s dítětem musíme absolvovat.
A co pití, máme dítě postupně učit přejít z kojení na lahvičku? Určitě ne. Lahvička tvaruje ústní dutinu i zuby (stejně jako třeba dudlík) a při jejím dlouhodobém a častém používání se může negativně projevit nejen na špatném postavení zubů, ale i na výslovnosti nebo polykání. Při pití z lahvičky dítě nemusí doširoka otevřít ústa jako je to u kojení. Podobně nedobře působí také všemožné dětské láhve s “cucáčkem”, savičkou, brčkem apod. Vhodnější proto je učit dítě pít z normální skleničky nebo kelímku.
A úplně to stejné jsou i kapsičky s přesnídávkami a jinými příkrmy. Ty stejně tak tvarují horní čelist a ovlivňují postavení zubů a mj. jsou i častou příčinou, proč najednou začnou naše kojené děti při kojení kousat. Dítě při pití nebo sání z těchto pomůcek má tendenci stisknout čelisti a pak to aplikuje i u prsu. Více si můžete přečíst v tomto článku.
A co zuby? O kažení dětských zoubků si přečtěte více zde.
Závěrem tedy platí, že kojení dětí po 1. roce života má nadále význam a není důvod ho omezovat. V tomto věku by stále bylo vhodné zajistit dítěti co největší přísun mateřského mléka, to znamená aktivně mu kojení nabízet.
Máte ještě starší dítě? Přečtěte si více: