“Mám 14 měsíční dceru, kterou stále kojím. Pediatrička řekla mé kamarádce, že kojení v tomto věku už není prospěšné. Do mléka jdou prý všechny škodlivé látky a toxiny od matky. Má podle Vás význam kojení 14 měsíčního dítěte?” ptá se v internetové diskusi mladá maminka. Protože se takové názory a s nimi související otázky stále objevují, a to i u odborníků (lékařů), u kterých bychom to úplně nečekali, pokusím se v následujícím článku shrnout význam kojení pro dítě. Navazovat bude článek o významu kojení pro maminku.
Kojení je pro dítě nenahraditelné. Ano, je možné krmit dítě i umělou výživou, ale skutečně to zdaleka není to stejné. Proto má smysl za kojení bojovat. Kojení je vztah a reálně ovlivňuje chování dítěte.
Vezměte si takového ročního mrňouska, který běží a zakopne. Začne obvykle plakat a kojením u maminky se uklidní. Sání na prsu mu snižuje bolest – funguje dokonce lépe než běžná analgetika. Klesne mu hladina stresových hormonů, která se vlivem pádu zvýšila, zklidní se mu zrychlené dýchání, stejně jako srdeční tep. Dítě se cítí bezpečně. Navíc se tím učí sociálním dovednostem a cítění – když mám problém, řeším ho s druhými lidmi. A tou nejbližší osobou v tomto věku je pro mě máma. Kojení je komunikace a budování vztahu. Ukazuje se, že děti, které se uklidňují kojením, jsou emočně stabilnější než jejich nekojení vrstevníci.
Už jenom to, že miminko je díky kojení v častém fyzickém kontaktu s maminkou, vždyť blízkost buduje vztah. Vezměte si sebe – proč spíme na manželské posteli, proč chceme obejmout od přítele, když je nám těžko, proč se jeden druhého dotýkáme? Můžete namítnout, že nekojené děti zažívají fyzický kontakt s maminkou, když ta je krmí z láhve. Ale výzkumy prokázaly, že toho kontaktu zažívají mnohem méně. Zvláště starší děti (1,5 roku a více). Někteří rodiče se dokonce chlubí, jak mají samostatné dítě, že si i lahvičku drží samo… Jenže to právě není výhoda, naopak. Dítě přichází o tak důležitý fyzický kontakt.
Naprosto mě fascinují novodobé možnosti, kdy můžeme pomocí magnetické rezonance nahlížet přímo do mozků dětí. A porovnat tak mozek kojeného a nekojeného dítěte. Kojené z toho vychází prostě o mnoho lépe – má větší sociální propojení v mozku, větší rozsah myšlení (kojené děti mají vyšší IQ), je si více vědomo vlastní hodnoty a prožívá základní důvěru ke světu. Zajímavé je, že mozek si tímto směrem rozvíjí i dítě, které se kojí, ale nepřijímá mléko (“jen dudlá”). Hodně viditelné to je okolo 1,5 – 2 let – děti se někdy chtějí doma kojit jakoby pořád, protože tím získávají stimuly pro svůj mozek. A jakmile s ním přijdeme do nového prostředí, třeba do mateřského centra, najednou na kojení úplně “zapomene”. Prostě proto, že tam má stimulů dostatek.
Mateřské mléko také ovlivňuje bakterie ve střevech dítěte a dnes už víme, že mikrobiom ve střevech má velkou úlohu při vytváření mozkových propojení. Ovlivňuje i emoce – proto mají kojené děti třeba menší výskyt depresí v dospělosti a lépe dokáží zvládat stres. Ale určuje samozřejmě i zažívání a využití živin.
Protože mikrobiom ve střevech je zodpovědný i za imunitu dítěte, musejí v něm být přítomny bakterie, se kterými se dítě běžně setká. Zjednodušeně řečeno, čím má dítě rozmanitější mikrobiom, tím má větší imunitu. A opět víme z výzkumů, že kojené děti mají rozmanitější mikrobiom než nekojené.
Vlivů na zdraví je ale ještě více. Kojené děti mají třeba menší výskyt alergií a dalších nemocí. Dr. Stanley Ip se svým týmem říká: “Zjistili jsme, že anamnéza kojení byla spojena se snížením rizika akutního zánětu středního ucha, nespecifické gastroenteritidy, těžkých infekcí dolních cest dýchacích, atopické dermatitidy, astmatu (malé děti), obezity, diabetu 1. a 2. typu, dětské leukémie, syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) a nekrotizující enterokolitidy.” Kojení má také zásadní vliv na vývoj ústní dutiny a správné postavení zubů, což má význam pro jídlo, mluvení i dýchání.
A v neposlední řadě jsou v mateřském mléce přítomny mnohé důležité látky (asi 4000) a také kmenové buňky, které zůstanou dítěti po celý život. Ale o složení mateřského mléka více v samostatném článku.
Jenže co když kojit prostě nejde? Některé ženy zkrátka kojit nemohou. V takovém případě je ideální, aby žena s pomocí laktační poradkyně vyzkoušela všemožné kroky na zlepšení kojení. Naprostá většina žen, téměř všechny, kojit mohou. I kdyby měly opravdu málo mléka a dítě dokrmovaly. A v takovém případě jsou možnosti, jak dítě kojit a dokrmovat ho cévkou přímo na prsu, takže mu nepoškodíme sací reflex, umožníme mu sání, které optimálně rozvíjí jeho mozek a i sobě dopřejeme mnohé zdravotní přínosy plynoucí z kojení pro maminku. Udává se, že 90% přínosu kojení je sání a pouze 10% mateřské mléko.
Kojení je vztah a velký zázrak, který ne vždy doceňujeme. Tak si ho važme!