Nejspíš už jste někde četli doporučení Světové zdravotnické organizace, které zahrnuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte a kojení do 2 let věku nebo i déle. Ale proč je to dobré? Proč máme kojit tak dlouho?
Kojení by mohla být společenská norma, nicméně není. Alespoň u nás v ČR úplně ne. Maminka, která kojí a za kojení svého dítěte třeba i bojuje, je nejprve považována za hrdinku, která se pro své dítě obětuje. Postupně se však pohled na ni mění, a pokud kojí dítě starší 1 roku, obvykle začne být považována za neschopnou, když dítě neodstavila. Komentáře typu: “Takhle ho akorát rozmazlíš,” “To půjde s prsem v puse i do školy?!”, “Takhle nebude nikdy jíst normální jídlo!”, “Zkazíš mu zuby!” apod. nejsou nijak neobvyklé. A když někdo kojí dokonce dvouleťáka nebo i čtyřleťáka? V očích společnosti taková matka určitě něco zanedbala…
Proč se to takto vlastně děje?
Několik předchozích generací (2 – 3) už zažily existenci umělého mléka a představy našich maminek a babiček o kojení jsou tím silně ovlivněny. Firmy vyrábějící umělou výživu mají velmi promyšlený marketing a jak vyplývá z výzkumů po celém světě, mají neobyčejný vliv na maminky i celou společnost. Často slyšíme, že maminka, která dává svému dvouletému dítku lahvičku s mlékem, se stará o jeho zdraví. Naproti tomu maminka, která stejně staré dítě kojí, je přinejmenším divná, případně neschopná, “biomatka” či dokonce “kojofašistka”. Přitom je to úplně naopak – kojící maminka dává svému dítěti i sobě to nejlepší – pro zdraví obou.
Maminky (i pod vlivem marketingu výrobců umělé výživy) očekávají, že jejich dítě se bude kojit čím dál méně a také méně často. Jenže v praxi to tak není – i relativně velké děti mívají období, kdy chtějí být na prsu skoro neustále. A nepřipraveného rodiče to může dost zaskočit.
Často bývá také dítě předčasně odstaveno kvůli tlaku okolí. Pro maminky je velmi těžké ustát si svůj názor, pokud nemají podporu alespoň těch nejbližších.
Zavádění příkrmů kolem 6. měsíce věku dítěte je také zajímavý milník. Maminky se diví, proč chce dítě kojit, když před chvílí snědlo masíčko, opět vlivem marketingu jim je vštěpováno, že jídlo má postupně nahrazovat kojení, případně že normální postup je přechod z kojení na umělé mléko apod. Přitom to je úplný nesmysl. Dítě po 6. měsíci kojíme dál stejně jako doposud a ke kojení přidáváme další jídlo a pití.
Zdravotní přínosy kojení platí úplně stejně pro malé i větší dítě. Mateřské mléko i způsob kojení se v průběhu času mění. Např. množství imunologických látek v mateřském mléce po 1. roce věku dítěte vzrůstá. Proč? Protože dítě v tu dobu začíná samo chodit a objevovat svět. A má tak mnoho příležitostí k nakažení se.
Maminky také někdy vnímají kojení jako vyčerpávající, ale o tom zase v samostatném článku.
Dokdy tedy kojit? Skončí to někdy? Budu kojit až do maturity?
Obvykle ne, děti se odstaví samy, když jsou na to připraveny. Každé dítě k tomu dospěje a každé si najde svůj ideální čas. Pokud se dítě už nebude chtít kojit, prs mu nevnutíme. Což může být dobrou zkouškou tzv. samoodstavu. A kdy ten přijde? Z celosvětových výzkumů vyplývá, že v průměru mezi 3. a 5. rokem věku. Každopádně každé jedno kojení dává dítěti i mamince mnoho. Je rozdíl, pokud je dítě kojeno 6 měsíců, rok nebo čtyři. A skutečně je dokázáno, jak velký vliv na zdraví to má.
V těchto článcích si můžete přečíst více o přínosech kojení pro dítě a pro matku. A tady zase, jak vypadá kojení dětí ve věku 1 – 2 roky, 2 – 3 roky a dětí starších 3 let.
Ale není to vše někdy lehké ustát bez podpory. Nejen proto výborně fungují podpůrné skupiny kojení, které vřele doporučuji. Porozhlédněte se ve svém okolí.