O adoptivním kojení se poslední dobou už docela mluví. Nejde přitom vždy jen o adoptivní maminky, ale i pěstounky, lesbické páry nebo ženy, kterým jejich děťátko porodila náhradní matka. Tyto všechny ženy mohou do adoptivního kojení jít, i když cesta to rozhodně není jednoduchá.
Jaký to má vůbec smysl?
Adoptované děti jsou specifické tím, čím si prošly během vývoje v děloze a po porodu. Dnes tomu říkáme prvotní trauma a týká se všech dětí, včetně těch, které se dostaly do náhradní rodinné péče hned po porodu.
Kojení i mateřské mléko jim přináší to všechno, co přináší jakýmkoli jiným dětem. Více o přínosech kojení píšu v tomto článku. Ale vzhledem k prvotnímu traumatu, riziku poruch připoutání a navazování vztahu k náhradní mamince, potřebují tyto děti kojení ještě více než ostatní děti. “Studie dokazují, že děti v náhradní rodinné péči mohou mít větší těžkosti s pocitem bezpečí, adaptací, připoutáním, s čímž jim kojení může pomoci,” vysvětluje Dr. Jack Newman.
Když se podíváme do studií, je prokázáno, že:
– se u kojení vyplavuje dítěti do těla oxytocin, který je zásadní pro vstřebávání živin a vývoj mozku,
– oxytocin také zabraňuje vyplavování kortizolu (vysoká míra kortizolu působí na mozek dítěte toxicky a je-li vyplavován v prvních dnech a týdnech života ve zvýšené míře, dochází v mozku k trvalým změnám) a vasopresinu (tj. hormon přejídání ve smyslu kompenzačního jednání, s čímž mívají ústavní děti často problém),
– kojení traumatizovaného dítěte mu pomáhá se uklidnit, působí analgeticky, pomáhá odbourávat z těla toxický stres nahromaděný v důsledku separace (ten je pro vývoj mozku jednoznačně škodlivý),
– kojení pomáhá ve vytvoření vztahové vazby na pečující osobu a ke znovu získání důvěry v lidi,
– kojené děti mají větší sociální propojení v mozku, větší rozsah myšlení (kojené děti mají vyšší IQ),
– složení mateřského mléka je naprosto unikátní a mj. buduje rozmanitý mikrobiom ve střevech – dnes už víme, že mikrobiom je zodpovědný nejen za imunitu dítěte, ale má velkou úlohu při vytváření mozkových propojení a zpracování emocí (kojené děti mají menší výskyt depresí v dospělém věku a lépe dokáží zvládat stres),
– kojené děti mají třeba menší výskyt alergií a dalších nemocí a mnoho dalších zdravotních přínosů, které jsou podrobně rozepsány v článku výše.
Kojení je ale skvělé také pro maminku. Jednak pro ni má mnohé zdravotní přínosy, které si odnáší do celého dalšího života. Jednak pomáhá navázat s dítětem osobní a blízký vztah. Kojení přináší zvláštní spojení a jedinečné chvíle s miminkem. Pokud má navíc žena za sebou různé pokusy o otěhotnění, může mít těžkosti s přijímáním svého těla. Kojení jí může pomoci tyto pocity překonat.
A pozor – kojení není jen o příjmu mateřského mléka. I když se ženě nepodaří mít tak vysokou tvorbu, aby pokryla všechny potřeby miminka, může kojit, ideálně s pomocí laktační pomůcky na prsu. Mateřské mléko pak může mít buď své nebo (částečně) získané od jiné ženy.
Proč je velký rozdíl, jestli dáme děťátku umělé mléko nebo mateřské? O složení mateřského mléka píšu v jiném článku. Je to unikátní tekutina, která se jinde v přírodě nevyskytuje a laboratorně ji neumíme vytvořit. Umělé mléko je instantní kravské mléko obohacené o vitamíny a minerály. Tedy mléko určené svým složením původně pro zcela jiný živočišný druh. Proto Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje v případě potřeby dokrmovat využít na prvním místě mléko z mléčné banky nebo od dárkyně a až pokud toto není možné, tak mléko umělé. A to děťátko potřebuje jen prvních 6 měsíců života, poté už ho nepotřebuje vůbec a své výživové potřeby může pokrýt pestrou čerstvou stravou.
Ale jak na to?
V první řadě to bude chtít pevné rozhodnutí. Protože do příprav na adoptivní kojení je potřeba investovat velké množství sil i času, nemá smysl snažit se “jen tak na zkoušku”. S tím je spojena téměř nezbytná podmínka v podobě podpory partnera. Stejně jako u jiných kojících žen víme, že podpora partnera je pro úspěšné kojení naprosto klíčová. V případě potřeby může tuto roli plnit i někdo jiný blízký, případně laktační poradkyně.
Vždy je tu možnost, že to dobře půjde, úspěšnost kojení nezávisí na tom, zda žena byla někdy těhotná či kojila. Kojit může i žena neplodná, případně i žena po menopauze. Tyto faktory s kojením nikterak nesouvisí.
Ženě se nemusí tvořit dostatek mateřského mléka, ale kojení je o mnoho víc než příjem mléka! Realistická očekávání mohou velmi pomoci – většině adoptivních matek se pravděpodobně nebude tvořit tolik mléka, aby pokryly všechny výživové potřeby dítěte.
Adoptivní kojení tedy zahrnuje dva aspekty:
- zabezpečit, aby se děťátko přisálo a
- pomoci matce s tvorbou mléka.
První bod je důležitější. Kojit (s laktační pomůckou) může i žena, které se netvoří vůbec žádné mléko. Navíc to, že je děťátko přisáté, tvorbu stimuluje, a tak se může postupně navyšovat lépe, než stimulací pomocí odsávačky.
V každém případě je to spíše běh na dlouhou trať. Ale pokud se vás tato situace týká, rozhodně zvažte, zda do toho nejít. Budu ráda, když se spojíme.