“Jsem matka, ale ne dokonalá matka – naučila jsem se už dost dávno, že dokonalost je příliš těžké břemeno. Nejsem ale ani “jenom” matka. Jsem žena s talenty, touhami a nadějemi, které nesouvisí s mými dvěma dětmi. Nepochybně však můj nejšťastnější smích i můj nejhlubší žal najdete v oblasti mateřství a tam také najdete mou největší pýchu i nejhorší strachy,” píše žena Roba Parsona Dianne v jeho knize Supermatce řekni sbohem.
Mateřství nás samozřejmě zásadně mění. Dítě má zázračnou schopnost vytáhnout z nás úplně všechno. A na tohle téma jsme se zaměřily na květnových setkáních podpůrné skupiny při kojení s ostatními ženami.
Mateřství je někdy velká starost
Jako matky se setkáváme s celou řadou specifických obtíží. Může mezi ně patřit rutina, konflikty v rodině, nevyžádané rady, odmítání od dítěte, osamělost, starost o domácnost, trauma z porodu, strach o dítě, nevyspání, porovnávání (sebe i dítěte), nechuť k sexu, nepochopení nebo i odsuzování okolí, tlak okolí, “přeohmatanost” (po denním neustálém kontaktu s miminkem už večer vůbec nemám náladu na tulení s manželem), vztek na dítě, finanční tíseň, stud, že dost nemilujeme svoje dítě, nedocenění, nenaplněné představy, fyzický odpor ke kojení, vyčerpání, bojkot kojení, málo intimity, nemožnost být chvíli sama, neustálý pláč dítěte, strach o budoucnost, nespokojenost s vlastním tělem, nesoulad s partnerem, pocit neschopnosti, nepřijetí své nedokonalosti, absence podpory, věnování málo pozornosti některému z našich dětí… Uf, možná vás toho napadne ještě více. Mezi všemi možná trochu vyčnívají ještě pocity viny – Rob Parson píše, že to k tomu patří: “Pocity viny jsou rizikem podnikání; naučte se s nimi žít – dostanete je naděleny s placentou.”
V tomto se ženy na skupince absolutně shodly – mateřství obsahuje obojí – radost i obrovské obtíže. Jednoznačně nás formuje. A mnoho nás toho učí.
Co nás naučilo mateřství
Překonávání sebe sama.
Fyzické výkonnosti.
Zavedení režimu dne a uklidňující rutiny.
Time managementu.
Komunikaci.
Pokoru.
Shovívavost.
Vztah k dětem – to, že mám ráda miminka.
Pracovat pod tlakem.
Zvládat stres.
Mluvit s více lidmi najednou.
Toleranci.
Respektu.
Trpělivosti.
Sebeovládání.
Improvizovat.
Mít nadhled.
Jasně, ne všechno se nám daří ve 100% případů. Ale to nevadí. Představte si, jak hrozná by byla dokonalá matka. Vždyť to by bylo pro dítě za trest s takovou matkou žít. Líbí se mi termín Donalda Winnicotta, který mluví o “dostatečně dobré matce”. To stačí.
To, co nás naučilo mateřství, jsou ohromné věci, na kterých v životě záleží. A to nejen ve vztahu k našemu dítěti, ale třeba i v práci, v dalších vztazích, v plánování…
Takže dnes se na sebe prosím usmějte, pohlaďte se nebo se nějak odměňte. Jste skvělé matky. A skvělé ženy. Díky vám se mění svět k lepšímu.