“Hned v porodnici mi při propouštění daly sestřičky dlouhý seznam jídel, která jako kojící matka nesmím,” vypráví 33letá Bára. “Vyděsilo mě, že jich je celá A4, a že zahrnují mnoho potravin, o kterých jsem netušila, že jsou kojení škodlivé…”
Typický problém mnoha maminek zkoumali vědci v několika studiích a došli k zajímavým závěrům – potraviny, které jsou matkám zakazovány, jsou většinou kulturně podmíněné, to znamená, že v každé zemi a každé kultuře se při kojení zakazuje něco jiného. Důvody jsou nejrůznější – nadýmání miminka, dostání nezdravých potravin do mléka, riziko potenciální alergie, vliv na tvorbu mléka… Nicméně ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, proč paušálně určitou potravinu z jídelníčku kojící ženy vyřadit.
Pokud máme konkrétní důvod, např. podezření na alergii, je možné vyřadit určité potraviny (např. ty s obsahem kravského mléka). Ale toto neplatí obecně pro všechny ženy a jejich děti.
Pro zajímavost pár údajů ze světa – v Asii se nedoporučují studená jídla, v Číně mají dokonce seznam jídel, které má vařit rodičky matka a který tchýně (vždy v určitý den po porodu). Ve španělsky hovořících zemích se zakazuje chilli a hovězí maso, v Koreji třeba zase ovoce jako kimči, tykev nebo broskev. A u nás jsou to třeba kapusta, zelí, česnek, cibule, luštěniny apod. Když si seznamy jednotlivých kultur porovnáme, někdy si dokonce odporují. Například teplá jídla zakázaná ve Španělsku naopak v Číně podporují tvorbu mléka…
V nedávné korejské studii tedy došli k závěru, že žádný takový univerzální seznam “zakázaných potravin” neexistuje.
Jak se má tedy kojící žena stravovat?
Ideálně zdravě, stejně jako jakýkoli jiný člověk. Její pestrá strava mění chuť mateřského mléka, a tak si miminko zvyká na rozličné chutě. Nesmyslná paušální dietní omezení mají za následek to, že žena vnímá kojení jako omezující a příliš náročné. Při dlouhodobém kojení (a ještě třeba více dětí za sebou) by pak žena několik let nejedla určité potraviny. A to není zdravé ani pro ni, ani pro její dítě. Navíc pediatr Jeoung Goun v rámci korejské studie hovoří jasně: “Omezování v jídle je u některých žen příčinou nekojení nebo ukončení kojení.” Což je zásadní omyl.
Mateřské mléko se tvoří z krve matky, a tak se tam navzdory laickým názorům mnoha lidí nedostanou různé látky z jídla matky. Např. bublinky z perlivého nápoje, kyselost jídla, vůně apod.
Stejně rozšířený je i mýtus o určitém množství vody, kterou by měla kojící matka vypít – žádný výzkum neprokázal souvislost mezi množstvím vypité vody a množstvím mateřského mléka. Žena by měla proto pít, když má žízeň, zkrátka zdravě jako každý jiný člověk.
Další články k tématu, které by vás mohly zajímat, najdete zde: Kojení a alkohol a Kojení a kouření.